Možnosti reendodontického ošetření: Rozhovor s MDDr. Jakubem Vášou a MDDr. Janem Kubečkem

Kdy je vhodné zvolit ortográdní metodu a kdy je nezbytné sáhnout po retrográdním přístupu? Jakou roli hraje CT při rozhodování? Kdy můžeme očekávat extraradikulární (ER) biofilm? Odpovědi na tyto otázky přináší rozhovor s MDDr. Vášou a MDDr. Kubečkem z Dentálního centra Rosmarin. 

Pokud byste se chtěli o této problematice dozvědět více, rádi vás uvidíme na některém  školení MDDr. Jakuba Váši a MDDr. Jana Kubečka i na jiných vzdělávacích akcích Dentamedu.

(S laskavým svolením MDDr. Váši a Kubečka)

Ortográdní přístup: kdy má smysl?

Ortográdní přístup, který zahrnuje ošetření zubu přes korunku směrem ke kořenovému kanálku, je preferovaná  metoda.

„Ortográdní přístup volíme vždy, když to má smysl, což je ve většině případů,“ vysvětluje MDDr. Kubeček.

Tento přístup je efektivní především tehdy, když je možné zlepšit stav kořenové výplně nebo odstranit infekci bez nutnosti invazivnějšího zásahu.

Ortográdní metoda je první volbou ve většině případů, zejména pokud:

• Zub není výrazně poškozen a korunka je zachována v dobrém stavu.
• Kanálky jsou přístupné a není potřeba složitých zásahů k jejich ošetření.
• Infekce je lokalizována a lze ji vyřešit bez radikálnějších opatření.

Zhodnocení stavu zubu:

• stav korunky
• těsnost endodontické dostavby
• homogenitu kořenové výplně
• byly ošetřeny všechny kořenové kanálky?

Retrográdní přístup: Kdy je nezbytný?

Retrográdní přístup se využívá především v případech, kdy ortográdní metoda nefunguje nebo není z nějakého důvodu vhodná. „Retrográdní přístup volíme, když ortográdní selže, kvůli infekcím nebo anatomickým komplikacím,“ říká MDDr. Váša.

Typickým příkladem, kdy je retrográdní přístup výhodný, jsou zuby s velkou kořenovou nástavbou, kde by odstranění nástavby mohlo vést k destrukci korunky.

„Například jedničky s velkou kořenovou nástavbou je lepší ošetřit retrográdně, aby nedošlo k destrukci korunky,“ dodává Váša.

Retrográdní přístup je často nezbytný v případech, kdy:

• ortográdní metoda selhala a není možné dosáhnout požadovaného výsledku
• Zub má velkou kořenovou nástavbu, která by mohla být při ortográdním přístupu zničena
• Existují anatomické komplikace, které brání přístupu ke kanálkům z korunkové části
• CT v kontextu chirurgických zákroků

MDDr. Váša se zamýšlí nad tím, kdy je vhodné použít CT a zdůrazňuje, že není nutné se na tuto technologii spoléhat paušálně. CT má obrovskou vypovídací hodnotu i při jiných chirurgických zákrocích, například při sinus liftech, kde je přesnost a detailní plánování zásadní. Váša k tomu dodává: „Když už je to chirurgie, tak CT má obrovskou vypovídající hodnotu, a kdybyste udělal chybu a měl možnost si udělat CT a neudělal si ho, no tak je to váš problém.“

(S laskavým svolením MDDr. Váši a Kubečka)

Diagnostika a řešení extra radikulárního biofilmu

Extra radikulární biofilm představuje jednu z výzev, které mohou ovlivnit úspěšnost endodontického ošetření. Tento typ biofilmu se objevuje na povrchu kořene zubu a je často spojen s dlouhodobými infekcemi, abscesy a píštělemi. Jakým způsobem lze tento problém identifikovat a co je potřeba udělat pro jeho účinné odstranění?

Proč se tvoří ER biofilm?

MDDr. Váša vysvětluje, že důvodem neúspěchu ortográdního přístupu může být právě přítomnost extra radikulárního biofilmu.

„Biofilm může být přítomen v kanálku, například kvůli ramifikacím nebo může být způsoben nenalezeným či neprůchodným kanálkem. Tento stav se často objevuje u případů s opakovanými abscesy nebo píštělemi,“ říká Váša.

V takových případech může být nezbytné přistoupit k retrográdní chirurgii.

Jak rozpoznat ER biofilm?

Čím déle infekce přetrvává, tím více času mají bakterie na to, aby kolonizovaly povrch kořene zubu.

„Čím větší je infekce a čím déle trvá, tím větší je riziko, že se budeme potýkat s komplikacemi v budoucnu,“ upozorňuje doktor Váša.

Nicméně identifikace extra radikulárního biofilmu na rentgenovém snímku je možná pouze v případě, že biofilm mineralizuje, což se však stává jen zřídka. Pokud k mineralizaci dojde, na povrchu apexu se může vytvořit substance podobná zubnímu kameni, která je pak na snímku rozpoznatelná.

Rentgenový snímek je jen obrázek a nemusí vždy přesně odhalit přítomnost biofilmu. Často se na snímku objevují známky zánětlivé resorpce, což je autoimunitní reakce těla na infekci. „Není vždy jisté, zda jde o extra radikulární infekci. Každý případ je jiný a někdy není možné poskytnout jednoznačnou odpověď,“ doplňuje doktor Váša.

(S laskavým svolením MDDr. Váši a Kubečka)

Závěr

Jak vysvětluje MDDr. Kubeček: „ortográdní metodu volíme, když je možné zlepšit stav kořenové výplně nebo odstranit infekci bez nutnosti invazivnějšího zásahu.“ Extraradikulární biofilm se často vyskytuje u dlouhodobých infekcí a píštělí. Pro více informací vás zveme na školení s doktory MDDr. Jakubem Vášou a MDDr. Janem Kubečkem nebo jiné akce pořádané Dentamedem.